Rubriky
Životní styl

Relaxujte v přírodě

Každodenní stres nás oslabuje. Pokud se nebudeme snažit pečovat o své duševní zdraví, může nás stres dohnat až k závažným zdravotním obtížím. Zažívací problémy, bolesti hlavy, deprese, to vše může stres zapříčinit.

Dbejte na svou duševní hygienu a naučte se relaxovat. Zkuste si odpočinout třeba v přírodě. Pokuste se zahnat všechny negativní myšlenky a věnujte se alespoň chvíli jenom sami sobě. Najděte si klidné místo, nejlépe uprostřed zeleně. Kochejte se různorodými barvami, které vám příroda nabízí. Pestrobarevné květy i různé odstíny zelené, budou na vaše nervy působit jako balzám. Vnímejte zvuky kolem vás. Zpěv ptáků, šumění listí. Zvuky, které většinou nevnímáme. Pokud máte vlastní zahradu, zavěste na vhodné místo zvonkohru. Umístěte krmítko pro ptáky. Uděláte dobrou službu nejen ptáčkům, ale i sobě. Ptactvo se vám po celý rok odvděčí příjemným zpěvem.

sad-2042536_1920

Na zahradě si můžete vybudovat jezírko s tekoucí vodou. Pokud tuto možnost nemáte, sedněte si k potůčku a poslouchejte jeho zurčení.

Vzpomeňte si na léčbu aromaterapií, která využívá k léčbě právě vonné silice. Květiny, byliny, les i voda poskytují vůni. Vůně rozemnutých bylinek dokáže navodit dobrou náladu. Možná budete překvapeni, jak pozitivně na vás bylinné aroma zapůsobí. Některé byliny nejen, že zmírní stres, pomohou i od bolesti hlavy. Rozemněte list mateřídoušky, šalvěje nebo routy vonné.

road-1072823_1920Jestli je vám milejší relaxovat v domácím prostředí, namíchejte si alespoň vonné pout-pori. Do vonné směsi namíchejte sušené rostliny, jejichž vůně vám způsobuje příjemné pocity. Květy levandule, magnolie, růže i mařinky vonné navozují pocit příjemného rozpoložení. Dopřejte si pohodlí. Vyhledejte místo, kde se budete cítit dobře. Není důležité jestli sedíte na balkoně nebo v obývací místnosti. Podstatné je, kde vy se budete cítit dobře. K lenošení si uvařte bylinkový čaj nebo osvěžující limonádu z ovoce a bylinek.

Rubriky
Politika

Politika je umění možného

Každá zem na světě potřebuje, aby jí někdo vládnul. Aby měla nějakou autoritu, která zařídí, aby to tu všechno dohromady nějak fungovalo, aby tady nepanoval chaos a bezpráví, kde by si každý dělal, co ho napadne. A politika neslouží jenom k tomu, aby měli lidi nějakého státu své pány, kteří za ně rozhodují, ale taky aby někdo takovou zem reprezentoval v cizině, aby každý věděl, na koho se má obrátit, pokud mu jde o něco konkrétní.

Z toho důvodu je politika nepostradatelná. Jenže současně jsou tady i další okolnosti, které zaviňují, že politiku lidi nemají rádi, i když se bez ní nedá obejít.

volební urny

Spousta lidí třeba věří, že když dají hlas politikovi, který jim slíbil to, co se jim líbí, dočkají se splnění toho slibu. Ale to se často nestane. Nejenom proto, že kandidáti ve volbách i jindy často lžou, ale třeba i proto, že jiní lidi zvolí jiné kandidáty a ti prosadí něco jiného.

Spousta lidí taky věří někomu, komu se věřit nedá. Děje se to i tehdy, kdy by se to dalo snadno prokouknout. Voliči věří někdy těm, kdo slíbí zvýšení platů, i když je stát až po uši v dluzích, věří, že se svrhne kapitalismus a nastolí nový a lepší řád. Věří, že politik jisté orientace a strany zastaví zdražování, i když to nemá jak zařídit, neboť obchody jsou soukromé, někdo lidem slíbí bezplatné vysokoškolské vzdělání, i když je jasné, že se takové školy musí nějak uživit a on jim nic nedá.

Putinova fotka

A když někoho špatného zvolíme, máme ve zvyku na něj nadávat. Napřed na jednotlivce, pak na vládu, na parlament, senát, okresní a krajské politické struktury a třeba nakonec i na obecní zastupitele. Nadáváme víc a víc, až nakonec znechucení rezignujeme a radši se o politiku přestaneme starat s tím, že jsou ti nahoře prostě dobytek nebo ještě něco horšího. A to je to nejhorší. Protože když se lidi nestarají o politiku, politikům projde kdejaká lumpárna. A to by nemělo být.

Rubriky
Zábava

Cesta začínající Fotografa, nejen o sebepoznávání 

Poprvé jsem držel v rukou “foťák” asi před 26 lety. Byl to stařičký ruský Zenit, který tátovi ležel v polici ve skříni. Ani už nevím, co mě přimělo koupit do něj fotografický film a jít ven fotit. Nic jsem o tom nevěděl, a asi jsem měl chuť dělat něco k čemu měl vztah. Rád na těch pár dní, řekněme odpolední, vzpomínám. Jedna fotografie mi utkvěla v paměti, a to, jak několikaměsíční štěně očichává pampelišku. 

Skoro to vidím před sebou, jeho hnědá krabatá kůže na čele, v pozadí rozostřená zelená tráva a žlutá pampeliška přímo u jeho černého “nosu”. 

Nedá se říci, že by mě vedla touha být profesionálním fotografem,  ale uklidňuje mě tato činnost a přináší mi do života určitý typ svobody, která by bez fotoaparátu nebyla možná. 

 Fotoaparát Olympus OMD

                                                  

K focení jsem se dostal náhodou na přelomu mých ket (41 – 42). Potřeboval jsem během pár měsíců mluvit i psát v anglickém jazyce a má učitelka, Kateřina, mi s tím pomáhala. Jednou jsem zahlédl její post s fotografiemi a je třeba přiznat, že mě zaujaly. 

Vyprávěly příběh o všedních věcech. Byly dobře zaostřené, barevné a jejich kompozice ten příběh dokázala předat tomu něčemu v mém nitru. 

Zaujalo mě to, či přimělo ten vnitřní pocit zkoumat, a rozhodl jsem se zkusit to co vnímám na jejich fotografiích vyjádřit v tom co mě oslovuje. To je tvrzení mého současného já, to před dvěma lety nemělo ani ponětí co to je digitální fotografie a upřímně, asi jsem jí i tak trochu opovrhoval. Na což jsem již úplně zapomněl. Digitální fotografie přijmi mojí upřímnou omluvu! 

Nedokáži říci, jak se mi sebevyjádření daří, ale pokaždé při focení vnímám klid a odpočinek. Možná mohu zmínit, že se mi přiznal kamarád, jeho děd, a i jeho tatínek se věnovali fotografii, podělil se se mnou o svém skepticizmu vůči mému rozhodnutí jít touto cestou, a srdečně, po shlédnutí mých fotografií řekl, že se mu líbí. 

Byl jsem překvapen a uvnitř jsem pookřál. 

Dokáži dělat něco dobře jen tak, z vlastního zájmu a umu. 
 

Fotografie, či fotografování znamená malba světlem. 

 
Dá se říci, že je jen na nás, jak výsledná fotografie bude vypadat. Je to naše sebevyjádření, naše volna a svoboda.  Stejně jako širé pole malíře, který se vyjadřuje skrz bílé plátno. Nicméně, je dobré držet se určitých principů a parametrů, jak výslednou fotografii budeme koncipovat. 

Momentálně fotím, přes dva roky a postupně více a více chápu vztahy jenž udržuje magický trojúhelník (Citlivost senzoru, Rychlost závěrky, a Clony), aby se docílilo žádaného výsledku. 

Vše je o tom dostat na senzor dostatek světla, v situaci, kterou fotíme a za podmínek, které aktuálně nastaly, aby senzor mohl zrcadlit to na co venku objektivem míříme. Bylo příjemné zjistit, že jsem více praktik než teoretik. tak mi trvalo dva roky než to konečně doklaplo. Což je jedna z věcí, kterou mi fotografování pomohlo vyjevit o sobě. I když jsem tu souvislost plně nechápal, stejně mě bavilo fotit a pořád bylo co zkoumat a kde růst. Nebylo třeba na nic tlačit, klid, objevování a radost z času stráveným s fotografii mě tam sám dovedl. Ne, že jen chápu magický trojúhelník, ale zároveň i vidím co má cenu fotit, a více jsem se sžil se všemi tlačítky a nastaveními na fotoaparátu. 

V ničem na nic nespěchejte. Snažte se jen pokračovat a rozšiřovat své možnosti, ať zápal, který Vás k činnosti přivede (nejen fotografování), se mlže změnit v plamínek, který Vás vždy dokáže přivést zpět do klidu. 

Na doporučení Katky jsem se na cestu fotografie vybavil fotoaparátem Olympus. Zatím po dvou letech mi nic nechybí a stéle fotím touto značkou. Začal jsem s OLYMPUS Pen Mini E-PM1. Přiznám se, nic, ale zhola nic si o něm nepamatuji. Vzpomněl jsem si jen na Olympus Pen E-PL7, ale nějak jsem měl pocit mezery, prázdného místa, jako by ještě něco chybělo, a až po několika minutách procházení fotografií jsem narazil na E-PM1.  

A byl to on můj první digitální fotoaparát. 

Momentálně používám řadu OMD a to Mark II. Předchozí dva, E-PM1 a EPL-7 nemají na těle v budovaný elektronický hledáček, což zjistil jsem mi chybělo abych se mohl na záběr skutečně soustředit. Potřeboval jsem ho.  

Pro EPL-7 jsem si objednal elektronický hledáček VF-4 a to mi otevřelo cestu pro pokračování. Bez tohoto kroku nevím, jak by má cesta pokračovala. 

Dokážete skrz objektiv sdělit Váš příběh

Koupil jsem ho přes ebay a v podstatě veškerou techniku, která mi za dva roky prošla rukama jsem kupoval z druhé ruky (tři fotoaparáty a 7 objektivů). 

Moc jsem se neobával, že by mi došlo něco jiného, či poškozeného, Technika není levná a bazarové kusy jsou většinou opečovávané, a skoro o polovinu levnější než nové. Jediné, na co si možno dávat pozor je, kolik má nafocena závěrka fotoaparátu, než bude třeba zásah servisního střediska.  

Dá se to zjistit z digitální fotografie, která má v sobě značku kolikátá je v pořadí. Určitě nějaký návod najdete na webu. Já jsem toto na svém začátku nevěděl, a všechny tři fotoaparáty byly pro mě naštěstí v pořádku. Jen teď již o tom vím, tak to je pro mě vykřičníkem v mysli se na to případně příště pozeptat, ať sám sobě později nehubuji. 

Technika z druhé ruky je tedy bezpečná, ale vždy respektujte, jaký vy máte pocit z komunikace s prodejcem, a i z toho, zda to je nákup, který Vám prakticky pomůže udělat další krok na této dobré cestě. 

Přeji Vám dobré kroky na Vašich kreativních cestách. 

Zbavte se zdi, kterou máte navíc

Dominantou soukromí v domově jsou zajisté – dveře. Nejsou však jediné, které nám oddělují místnosti od sebe a poskytují větší klid a osobní prostor. I zdi patří mezi prvky, které nám do určité míry soukromí poskytují, ale bohužel i berou místo, které doma můžeme mít v daleko větším poměru.
Co takhle se jich zbavit nadobro a mít o něco větší prostor, který bude současně i více otevřený a luxusní?
ohromná kuchyň

Kuchyň a obývací pokoj jako společná místnost

Tyto dvě místnosti v našem domově, patří mezi ty nejvíce navštěvované a nutno říct, že v nich trávíme rádi mnoho času. Z hlediska designu se vždy hledělo spíše na to, aby každá místnost v bytě nebo domě, byla patřičně oddělená.
Postupem času se však ukázalo, že v případě, že se zbavíte zdi, která jich od sebe odděluje, získáte nejen větší prostor, ale i luxusní design a více světla ve vašem domově.
První, na co je potřeba myslet, je postavení samotné zdi. Pokud se jedná o nosnou příčku, není možné ji jen tak zbourat. Když je však tato zeď pokládaná za zbytečnou a je možné – ji jednoduše nemít, na nic nečekejte a zvelebte si váš domov o detail, jakým je její odstranění.
skleněný konferenční stolek

Praktické a komfortní řešení

Není nutné připomínat, jak se vám toto řešení vyplatí i z hlediska praktické stránky. Nebudete muset obcházet místnosti a dveře, které vám brání v tom, mít dění v obývacím pokoji a kuchyni pod palcem současně. Můžete tedy vařit a taktéž se i zdržovat v obývacím pokoji a pouze hlídat to, aby se vám nic nepřipálilo.
Komfort vám poskytne nejen optické zvětšení vašeho domu nebo bytu, ale rovněž i rodinné soužití, díky kterému nebudete od zbytku rodiny nikdy odděleni. Můžete tedy trávit více času společně a mít k dispozici neomezený průchod do dvou nejvíce obydlených místností.
Luxusní podívanou a designový prvek vám poskytne i to, pokud si uděláte jenom částečný průchod.Měl by však být podstatně větší než jsou dveře a i o něco vyšší, díky čemu dosáhnete maximální spokojenosti a fantastického výsledku.

Čtěte vždy a všude

Mezi největší výhody čteček patří dozajista značná úspora místa, kterou oceníte snad za každé situace. Jedná se o lehké přístroje nevelkých rozměrů, které nápadně připomínají tablety. Jejich zakoupením získáte spoustu prostoru ve vlastní knihovně, což se hodí zejména pro nadšené čtenáře žijící v menších bytech.
kindle ebook

Nelze opomíjet ani přenosnost, tu si zamilujete nejen v době cestování. Díky čtečce si budete moci třeba i během cesty do práce či školy vybrat z široké škály románů. Díky nejrůznějším předplatitelským programům přitom není problém číst přímo z přístroje i čerstvá vydání novin či časopisů.

Věc, před kterou se zastaví celá řada uživatelů je podsvícený displej a obava z účinku na oči. Veškerý strach a pochybnosti však nejsou na místě, jelikož čtečky mají speciálně upravený displej, který dokonale napodobuje strukturu papíru a očím tak vůbec neškodí, a to ani po několika hodinách intenzivního čtení. Výhodou pak může být i skutečnost, že se můžete četbě věnovat i za horších světelných podmínek, tedy za šera či dokonce během nočních hodin.
srovnané knihy
Zapotřebí je zmínit i nižší pořizovací cenu titulů, které si můžete na online portálu zakoupit a jednoduše stáhnout. Jednak tedy nemusíte obíhat jednotlivá knihkupectví a marně hledat váš vyhlídnutý titul, vše můžete provést z pohodlí domova, navíc budete chránit lesy a přírodu.

Další nezpochybnitelnou výhodou je také skutečnost, že čtečky elektronických knih jsou zařízeními s přístupem k Wi-Fi a v případě nouze tak na nich můžete provést základní úkony vyžadující internetové připojení.

Shrneme-li tedy největší plusy těchto moderních nástrojů, jde o následující:

· přenosnost a značná úspora místa
· nižší pořizovací cena zakoupených titulů
· velká paměť umožňující uložení desítek titulů
· šetrnost vůči životnímu prostředí
· dlouhá výdrž baterie (v řádech dnů)
· ideální na cestování
· možnost četby za horších světelných podmínek

Neváhejte a zařaďte se mezi spokojené uživatele!

Vyrábíme krmítko pro ptáky

Krmítko svým vzhledem tak trochu může připomínat perníkovou chaloupku nebo spíš altán. Některé děti jej tak pojmenovaly a nejeden tatínek nakonec musel vyrobit krmítka dvě, protože to druhé zůstalo v dětském pokoji na hraní.
Základ krmítka tvoří dřevěná deska o rozměrech řekněme 35 x 22 cm. Ta může mít pochopitelně rozměry jiné, záleží na tom, kam krmítko umístíme, Výše uvedené rozměry jsou však optimalizované pro pohyb pěti až dvanácti malých ptáků, např. sýkorek a vrabců, ale zároveň jej může navštívit i větší ptactvo -holub, kos, straka, sojka, nebo kavka.
sýkorka v krmítku
Základní desku zvolíme nejlépe z dřevěného masivu, zpravidla postačí smrková laťovka, ovšem deska z tvrdého dřeva má zas delší trvanlivost. Desku odřízneme na patřičný rozměr elektrickou kotoučovou pilou podle pravítka, nebo ruční pilkou ocaskou, hrany jemně začistíme smirkovým papírem.
Pak si připravíme konstrukci střechy. Měla by být sedlová a konstrukci krovů budou v bokorysu tvořit tři rovnoramenné trojúhelníky – dva na krajích střechy a jeden uprostřed. Vrcholový úhel trojúhelníku bude 130 stupňů a dva boční úhly shodně po 25 stupních. Tyto trojúhelníkové krokvové vazby sestavíme z malých dřevěných latěk o průřezu 15 x 20 mm, přičemž by délka podstavy trojúhelníku měla přesahovat šířku základové desky zhruba o 8 cm (4 cm na každé straně). Tuto minikrokvovou vazbu spojíme speciálním konstrukčním lepidlem i bez použití hřebíků nebo vrutů. Malými vruty však konstrukci můžeme zpevnit a zajistit, takže tím nelze nic pokazit.
dva ptáčci
Tyto tři krokvové vazby budou opěrnou částí střechy, kterou připevníme na dvě vodorovné laťky stejného průřezu jako krokve a kolmo k vodorovným latím pak vztyčíme čtyři svislé nosníky, na kterých bude střecha stát. Základní laťkovou vazbu střechy pak pokryjeme dvěma překližkovými deskami, a ty budou základem samotné střešní krytiny. Na překližku následně budeme lepit konstrukčním lepidlem střešní tašky.
ptačí krmítko

Efektní střecha z nařezaných bobrovek z kanadského šindele

Ty vyrobíme z kanadského šindele (nejlépe červenohnědé barvy) a to tak, že nařežeme technickým nožem obdélníčky o velikosti 3 x 4 cm, u kterých nůžkami zastřihneme rohy dokulata, aby vypadaly jako bobrové tašky. Šindelové tašky pak lepíme od spodní řady směrem vzhůru tak, jako se pokládají opravdové tašky na střeše, tedy tašku v horní řadě vždy mezi dvě tašky ve spodní řadě. Horní řadu nakonec zakončíme vázacím hřebenem (tenkým proužkem ze stejného materiálu).
Vzniklé štíty u krovů střechy můžeme pokrýt opět překližkou, nebo je nechat otevřené, případně je zakrýt malými laťkami. Základovou desku pak olištujeme tenkou latí s malým přesahem (1 cm), aby nasypané krmivo z desky neodvál vítr. Pro povrchovou úpravu konstrukce krovů a desky je vhodný bezbarvý tixotropní lak, případně doplněný mořidlem.

Velká loučení norských sportovních legend

S koncem zimní sezóny oznámily konec sportovní kariéry hned tři velké legendy nejen norské reprezentace, ale legendy největších světových parametrů. Dvě z nich patřili po dlouhé roky k tomu nejlepšímu, co nabízel mužský biatlon. Třetí hvězda pak byla reprezentantkou v klasickém lyžování. Už tušíte, o kom je řeč?
 sportovní medaile
Ole Einar Bjoerndalen
Osminásobný olympijský medaista, dvacetinásobný mistr světa a šestinásobný vítěz světového poháru, který se dokázal během své biatlonové kariéry prosadit i mezi specialisty lyžaři. Již v juniorské kategorii začal sbírat první úspěchy a v té dospělé na sebe také nenechaly dlouho čekat. První medaile na mistrovství dospělých získal v roce 1997. Na olympijských hrách v roce 2002 dokázal získat tři individuální zlaté medaile a ještě navrch jednu se štafetou! Celkem zvítězil ve 125 závodech světového poháru včetně MS a OH. Což je výsledek, ke kterému se může přiblížit snad jen současný lídr Francouz Martin Fourcade. Druhou manželkou Bjoerndalena je skvělá běloruská biatlonistka Daria Domrachevová, se kterou má dceru Xenii. Letos v dubnu oznámil ve svých 44 letech ukončení sportovní kariéry.
Emil Hegle Svendsen
Další legenda norského biatlonu se rozhodla ukončit svou kariéru rovněž v dubnu letošního roku. Je mu sice jen 32 let, přesto se rozhodl dále v závodění nepokračovat. Titul čtyřnásobného olympijského vítěze mu už nikdo nevezme. Na hrách v Pchjongčchangu sice na zlato nedosáhl, přesto si tento vlajkonoš norské výpravy z nich odvezl dvě stříbra ze štafet a jeden individuální bronz. Ve světovém poháru strávil 11 let.
lyžař na běžkách
Marit Bjoergenová
Bývala velkou soupeřkou naší Kateřiny Neumannové. Nyní se po olympijských hrách, které pro ni byly opět velmi úspěšné, získala v Koreji 5 medailí, rozhodla svou kariéru v 38 letech ukončit. Už nemá motivaci pokračovat a není se čemu divit. Je rekordmankou v počtu zisku olympijských medailí ze zimních her, má jich 15. Vyhrála 114 závodů světového poháru. Z mistrovství světa má doma 18 zlatých medailí! Přitom kariéru přerušila v roce 2015, kdy na svět přivedla syna.

Youngtimery – veteráni nebo kultovní vozy?

Označit takto vůz je vcelku subjektivní záležitost a je možné, že se mnoho lidí, včetně automobilových nadšenců, s tímto pojmem setkává poprvé. O jaký vůz tedy jde je jak jej poznat?
auto volkswagen

Pokus o definici youngtimeru

Společnou vlastností takového vozu je fakt, že se daný model již nevyrábí. Někteří nadšenci se přiklánějí k definici „mladý veterán“, ale i tento pojem je nepřesný, protože veterán může být automobil vyrobený před dvaceti lety či dříve. V tom případě by se stáří těchto vozů mělo pohybovat někde v rozmezí 20 a 30 let, ale to neodpovídá modelům, které byly vyrobeny na přelomu 70. a 80. let a jsou také hrdě označovány tímto termínem. Na druhou stranu lze narazit na modely staré třeba jen 15 let, které jsou také řazeny mezi youngtimery.
Pokud se nezaměříme na věk, ale na vlastnosti vozu, možná se definici přiblížíme více. Často se zmiňují sportovní úspěchy daného automobilu, jejich dobová oblíbenost a prodeje, ale i jejich „role“ ve slavných filmech. Kdo by neznal seriál Bodie a Doyle, v němž se jeden z hrdinů proháněl ve stylovém Fordu Capri. V Česku je nejčastěji skloňována Škoda Favorit. V Evropě je pak nejoblíbenější Volkswagen Golf první a druhé generace, a pak také Lancia Delta či Audi 80.
Posledním kritériem je určitě design. Jestliže se někdo ohlédne po starším autě i v dnešní době, určitě je to tím, že tento vůz je nadčasový a má určité charisma, které odolává času.
závodní dráha rallye
Youngtimer je tedy automobil, který byl úspěšný ve své době, v současnosti se již nevyrábí (a nebo se vyrábí jeho další generace), ale ještě to není typický veterán a jeho jízdní vlastnosti v kombinaci s nadčasovým designem překonaly soudobé konkurenty. O těchto automobilech se dá říci, že jsou kultovní.
Příklady kultovních vozů:
· Ford Escort
· Audi 80
· Lancia Delta
· Volkswagen Golf 1. a 2. Generace
· Fiat Uno
· Fiat Tip
· Škoda Favorit
· BMW 3 (E30)
· Renault 5
· Ford Capri

Jak spolu souvisí pedagogika a internet

Podpůrným projektem pro školy je projekt eMapps.com, v němž se vytváří otevřená internetová platforma, kterou může škola použít pro práci se stávajícím učebním materiálem a vytvořit z něj počítačovou hru. Práce s informacemi záleží jen na schopnostech a tvořivostech uživatelů (učitelů). Platforma umožňuje transformaci jednotlivých učebních hodin do jednoduchých her nebo spojení celých učebních celků do složitějších herních schémat.
žena a ikony

Cílem je zapojit co nejvíce škol, které si vyměňují zkušenosti a navazují dlouhodobou spolupráci. Školy mohou využívat databázi společného vzdělávacího obsahu a nemusí tedy znovu a znovu vytvářet stejná data a hry. eMapps využívá možnosti motivace vytvořením společné hry, která je založena na tzv. Living Map of Europe a pracuje s geografickými informacemi z jednotlivých partnerských zemí. Umožní žákům uvědomit si skutečnost, že jsou součástí většího územního celku, který se řídí určitými zákonitostmi při respektování specifik jednotlivých zemí.
Děti mohou poznávat způsob života a vzdělávání svých vrstevníků z ostatních zemí a porovnávat je se životem ve své obci či regionu. Práce vychází z principu Alternate Reality Game, která umožňuje hrát nejen hry u počítače ve třídě, ale i mimo školu. Hra tvoří tzv. alternativní realitu, která děti obklopuje.
učebna školy

Herní úkoly mohou tedy dostávat formou SMS či MMS zprávy, telefonátů, e-mailů či ústních pokynů učitele, atp. Děti jsou tak nenásilně nuceny stále si vyhledávat data a odpovědi na kladené otázky, které pak mohou prezentovat opět ústní formou či v podobě fotografie, mailu, videa, textu… Cílem je učit se vyhledávat z různých zdrojů a různým způsobem je prezentovat a dále zpracovávat.
Mimo projekt je eMapps je posledních pár let ve školství znamením DUMů. Jde o internetový portál, na který se vkládají digitální učební materiály škol, které jsou zapojeny do „Projektu do škol.“ Tento portál zpřístupňuje výukové materiály co nejvhodnějším a nejsnazším způsobem veřejnosti, kterou obohacuje o nové informace a inspiruje nejen učitele a školy k vlastní tvorbě nových materiálů.

Elektronika pro nejmenší – bezpečí a jistota pro dospělé

· Monitor dechu, aneb snímač pohybu
V dnešní době je už součástí v porodnici. Tento alarm upozorní včas na neobvyklou frekvenci dechu miminka a může tak zabránit náhlým selháním dechu (SIDS).
Snímací deska se umisťuje pod matraci, nebo podložku, na které dítě spí. Snímač obvykle napájí tužkové baterie, kde nechybí kontrolka, která včas upozorní, že baterky již nejsou dostatečně silné. Přístroj zapínáme po uložení kojence, opět kontrolka signalizuje, že dítě dýchá.
Cena se odvíjí podle kvality, ale i značky. Obvykle kolem 2000 Kč, existují i půjčovny, kde se cena pohybuje kolem 150 Kč za měsíc.
Výrobky by měly být atestovány jako zdravotnická pomůcka.
rodinka s gerberou
· Chůvičky
Těch rozlišujeme několik typů. Podíváme se na ně jednotlivě.

– chůvičky elektronické
Přenášejí zvuk, ale mohou přenášet i obraz, nebo kombinovat obojí.
Video chůvičky jsou náchylné k okolním faktorům, např. Wifi, bluetooth, mikrovlny, apod. Obraz přenášejí v pásmu 2,4 Ghz. Lepší chůvičky mohou mít oddělený přenos zvuku na jiné frekvenci, takže zastanou i úlohu audio chůvičky, která přenáší pouze zvukový signál.

– chůvičky digitální
Jsou vhodnější spíše do města, protože mají lepší ochranu proti rušení jinými zařízeními vysílajícími signál, než chůvy analogové. Kvalitu přenosu ovlivňují vícekanálová technika a citlivost mikrofonu. Existuje i speciální náramek na ruku, který upozorní vibracemi, že se něco děje.
Analogové přístroje fungují na nižší frekvenci a mají menší počet přenosových kanálů. Hodí se na venkov, nebo do méně hustých zástaveb.

– internetové video chůvy
Stačí mít vlastnípřipojení k internetu a staženou aplikaci pro telefon, teblet, iPhone, iPad, či počítač. Lze ji na dálku přes aplikaci ovládat. U dítěte je kamera, která ho sleduje a rodič tak může sledovat dítě přes své zařízení.
prodlužovací kabel
Ceny u chůviček jsou v řádech 800 Kč, ale mohou se vyšplhat až na 6000 Kč. Záleží, co od ní očekáváme a jaké máme nároky.

· Na co pozor při nákupu
Při výběru chůvy volíme mezi obousměrným, nebo jednosměrným provozem (jednosměrný – pouze signály ze strany miminka, obousměrný – můžeme dítě ukonejšit na dálku, pokud se třeba jen vrtí).
Pozor na dosah vzdálenosti. Ta se může zkracovat při vyšším počtu překážek mezi námi a dítětem. To samé platí i pro použití venku.
Kontrolní diody jsou důležité, ať už z důvodu vybitých baterií, nebo zkrátka protože spolu zařízení nekomunikují (nejsou spárovaná).
Vibrační upozornění je vhodné zejména pro rodiče, kteří trpí nějakou sluchovou vadou.